Tělocvičná jednota Sokol

Ke konci 19. století byla národnostní otázka v malé podhorské obci Horní Branná  velmi vážným problémem. I když vesnice z převážné většiny byla obývána českým obyvatelstvem, přece nebezpečí poněmčení stále hrozilo. Jednak tu byla těsná souvislost se sousední obcí německou (Dolní Branná) a pak blízké sousedství s německým průmyslovým městem Vrchlabí, kde bylo hodně branských občanů zaměstnáno.

Aby se posílilo české smýšlení vznikla také v Horní Branné myšlenka založit sokolskou jednotu. Podnět přišel od Petra Strnada mladšího.

Ideály zakladatelů sokolstva Jindřicha Fügnera a Dr. Miroslava Tyrše, hlavně heslo “Volnost, rovnost a bratrství” plně odpovídaly snahám a přáním tehdejších vlastenců. Prvními průkopníky sokolské myšlenky v Horní Branné byli lidé prostí, většinou dělníci.

Petr Strnad zažádal 22. srpna 1895 c. k. místodržitelství o schválení stanov nového spolku a jeho žádost byla kladně vyřízena již 5. září 1895!



Krátce nato byla svolána první valná hromada. V Pamětní knize branského Sokola čteme, že to bylo 5. října téhož roku. Shromáždění se konalo v hostinci Fr. Fišera v Horní Branné. Sešlo se tu 27 mužů, kteří se všichni přihlásili za členy nově vznikající sokolské jednoty.

Účastníci si také hned zvolili první výbor: starostu hostinského Fr. Fišeru a náčelníka tkalcovského mistra Josefa Hanuše staršího.

Nadšení do cvičení bylo mnoho, ale málo bylo znalosti o jeho správném provádění. Proto byli vítáni všichni, kteří přišli s nějakou radou. Byli to hlavně Jos. Kučera, cvičitel z Víchové, Jos. Kraus náčelník z Jilemnice a Fr. Čivrný ze Sokola na Král. Vinohradech. Peníze na zakoupení nářadí a náčiní se scházely pomalu. Jednota si je opatřovala jednak z příspěvků a z výtěžků různých společenských zábav. První taneční vínek byl pořádán 26. 1. 1896 a vynesl 37 zlatých čistého zisku.

V červenci 1896 se branští Sokolové účastnili prvního veřejného cvičení v Jilemnici. Činnost v jednotě rostla a  v r. 1899 bylo již 109 členů. V r. 1900 se konal v Praze IV. všesokolský slet, jehož se z Horní Branné zúčastnilo 20 mužů.

19. 5. 1902 bylo první veřejné vystoupení branského Sokola. Konalo se na dvoře branského zámku. V červenci 1903 branská jednota uspořádala zájezd ke své ochranitelce do Lysé nad Labem.

3. září 1905 byl na žádost 20 branských dívek ustaven ženský odbor. Ke konci roku jednota měla již 146 členů. Kromě dorostenek cvičily  všechny složky.

V r. 1909 Sokolská župa krkonošská pověřila branskou jednotu uspořádáním župního sletu. Ten se konal 25. 7. 1909. Účast členstva z okolních jednot byla ohromná. Do Branné přijel dokonce i zvláštní vlak ze Svárova a Tanvaldu, kterým přijelo jeden a půl tisíce členstva v krojích.




V r. 1910 byl v jednotě ustaven odbor lyžařský.

A pak přišla první světová válka. Z branské jednoty bylo odvedeno 42 mužů, z nichž mnozí také na frontě padli. Dnes stejně asi jako tenkrát s určitým dojetím čteme zprávu náčelníka, kterou své jednotě posílá Jára Braun z Jičína před odjezdem na frontu. Jakoby tušil, že se už domů nevrátí, na konci své náčelnické zprávy zdraví všechny se slovy “Žijte blaze v té krásné Branné!” Odjel na frontu a již se nevrátil. Padl 28. září 1914.

Za války byla činnost jednoty  úplně ochromena. Avšak hned po jejím skončení se začalo opět cvičit.


Aktuální podoba sokolovny v Horní Branné

Se stavbou sokolovny bylo započato 29. 6. 1928 a byla  zhruba dokončena 15. ledna 1929. Slavnostní otevření sokolovny se uskutečnilo 18. srpna 1929.

V r. 1932 i přes celkově špatnou hospodářskou situaci ve státě pracovaly v jednotě následující odbory: lyžařský, pěvecký, dramatický, hospodářský a stavební. K zlepšení finančního stavu byla sokolovna stále v provozu. Ať to byly zábavy sokolské nebo sál byl propůjčován jiným spolkům na jejich tradiční a oblíbené slavnosti. Za léta trvání branské sokolovny se tu vystřídala celá řada divadelních her, plesů, šibřinek karnevalů, veselic a tanečních zábav s rozmanitými názvy: anenská, cecilská, dožínková, jarní, jiřinková, josefská, mikulášská, myslivecká, pomlázková, posvícenská, poutecká, silvestrovská, štěpánská, věnečky pro Mařenky, Boženky, vínky fialkové, na rozloučenou s rekruty či branci, poslední leč a bůhví, jak se všechny ty zábavy jmenovaly. Na nich se vytančily celé generace.
Valná hromada jednoty 29. 1. 1939 nebyla veselá.


Fotbalové hřiště a sokolovna v Horní Branné

Výnosem okresního úřadu v Jilemnici ze dne 12. 4. 1941 s okamžitou platnosti byla činnost TJ Sokol v Horní Branné zastavena a spolkové jmění zabaveno.

Krátce po revoluci se opět začalo se cvičením.

Další odkazy