V dřívějších dobách v čele našich osad stáli rychtáři. Správu vesnice nebo města si v tehdejší době nedovedeme představit bez spolupráce s vrchnostenskými úředníky. Nejstarší panskou funkcí byl purkrabí, s nimiž se setkáváme na panstvích již od 13. století. Měl za povinnost starat se o ochranu svěřeného hradu a pak byl také pověřen vedením hospodářství, v čemž mu pomáhal hradní písař. Z těchto povinností vyplýval také dozor nad čeledí a řemeslníky a správa poddaných v příslušných vsích. Někdy měl k tomu ještě navíc šafáře.
V 15. století se setkáváme s novým úředníkem - hejtmanem. Ten se stal nejvyšším pánem na panství po vrchnosti. Zodpovídal vrchnosti za celé panství. Purkrabímu zůstal většinou jen dozor nad hospodářstvím a obrana panských usedlostí. Ve východních Čechách purkrabími a hejtmany větších panství byli obyčejně příslušníci drobné šlechty, rytíři s menším majetkem.
Rychtáři a konšelé, kteří byli každoročně potvrzováni, měli určité povinnosti. Dohled nad nimi měl zámecký správce nebo hejtman.
Všechna jména purkrabích a hejtmanů branského panství se nám nedochovala. Z nejstarších tady uvedeme jen dvě jména nám již známá: Jan Šípař Zásmucký ze Zásmuk (viz o něm článek v Krkonoše, č. 10, z r. 1979) a Václav Weyrych z Gemsenfelsu. Někteří z nich bydleli v branském zámku, nebo ve vlastních sídlech, či v Jilemnici a do Branné jen zajížděli.
Horní Branná, počátek 20. století
Správu obce společně s rychtářem vedli konšelé, později se jim říkalo starší a pak radní.
Titul rychtáře se udržel až do r. 1848. Od té doby až do r. 1866 byl to představený obce a pak vešlo v obyčej užívat název starosta. S ustavením národních výborů se do čela obce dostal předseda národního výboru. Soupis všech rychtářů, představených a starostů obce Horní Branná uveřejnil Janda v r. 1939.
Janda v jednom ze svých článků popisuje starý znak, pečeť (razítko) obce Branná. Je na něm součást erbu prvních majitelů Horní Branné Vartemberků a pak pánů z Valdštejna: vztyčená a doprava otočená lvice. Nad ní je nápis OBEC (rozděleno primitivně namalovanou korunkou) a dole BRANNÁ. Kdy bylo toto razítko zhotoveno a kdy se ho začalo používat, nevíme. Originální pečetidlo se ztratilo. Po první světové válce obec užívala úředního kulatého razítka - uprostřed český lev a okolo OBEC BRANNÁ u JILEMNICE.
Valteřice ve 30. letech 20. století
V dřívější době k obci náležely samoty Výsplachy (lidově se říká Vejsplachy), Javorek a Bohdanka. V letech 1964/65 byl Javorek od Branné odtržen a s přilehlými lesy přidán k Jilemnici.
V rámci vytváření větších obcí došlo v roce 1975 ke spojení obce Horní Branná s Valteřicemi. Zároveň došlo ke sloučení obou zemědělských družstev a některých společenských organizací. Obě obce měly ve svém územním i historickém vývoji mnoho společného. Že se jednalo o krok správným směrem potvrzuje setrvání obcí ve společném svazku i v současné době.
