Zdravotnictví
V dřívějších dobách bylo obyvatelstvo nejvíce sužováno epidemiemi infekčních chorob. Některé z nich zasáhly také Horní Brannou. Předně to byly dvě epidemie moru. První na podzim r. 1463 a druhá v následujícím roce. Veliká epidemie moru v prvé polovině 17. století si rovněž ve Branné vyžádala mnoho obětí. Nemocní se tehdy léčili jenom zaříkáváním, odvary rozmanitých bylin a různými kouzly.
Dům pro ordinace lékařů ve 2. polovině 20. století
V 18. stol. v Horní Branné byl v čp. 23 tzv. obecní špitál. Dům byl majetkem obce a proto už od r. 1779 byl osvobozen od roboty. Tento obecní špitál byl určen pro místní chudé, hlavně nemocné, kteří byli bez domova. Obyvatelé tohoto stavení byli živi z milodarů a obec jim dopřávala ubytování za 1 krejcar denně. Kdy byl tento špitál zřízen, nevíme a rovněž nám není známo, jakým způsobem bylo pečováno o zdraví lidí tady dožívajících. Víme jen, že v roce 1763 v Horní Branné žil felčar Jan Josef Preissler. O rozsahu jeho práce nebo o jeho vztahu k obecnímu špitálu však není nic známo. Jediným lékařem v minulosti byl v Horní Branné Jan Josef Machitka (narozen 1798, zemřel 1841). Praxi provozoval ve svém domě čp. 21. Kromě branských ošetřoval také nemocné spíše ze severní oblasti: Valteřic, Mrklova, Štěpanic, Benecka a snad i z hor.
V minulém století (1836–1838) vypukla v Horní Branné menší epidemie cholery. Pak přišly další dvě epidemie, první v r. 1850 a druhá po válce v r. 1866, která si vyžádala ve Branné a ve Valteřicích 80 obětí.
V r. 1872 se v Horní Branné rozšířil také břišní tyf, jemuž podlehlo několik lidí.
Osud nemocných v okolních vesnicích se zlepšil otevřením okresní nemocnice v Jilemnici - bylo to 1. 4. 1877.
Porody v dřívějších dobách se odbývaly v chalupách a statcích. Ženy rodily za pomoci sousedek, nebo porodních bab. Známe jména : Antošová, Vondrová a Hanušová, která pocházela z domu čp. 10 a byla nejznámější a nejvíce vyhledávaná.