Stezka POZNEJ HORNÍ BRANNOU, KRÁSU A TAJEMSTVÍ UKRYTÉ MEZI KOPCI začíná na nádvoří zámku.
Dozvíte se zde základní informace o trase, o historii obce Horní Branná, a o zámku.
Přímo v zámku doporučujeme navštívit expozici Život pod horami, která přibližuje lidem vznik obcí Horní Branná a Valteřice v době kolonizace pohraničí. Popisuje jejich vývoj a život obyvatel až do současnosti a pojednává také o jednotlivých držitelích panství i o počátcích lyžování u nás.
Naučná stezka
POZNEJ HORNÍ BRANNOU,
KRÁSU A TAJEMSTVÍ UKRYTÉ MEZI KOPCI
Zastavení 1
Tabule 1
Vítám Vás v obci Horní Branná.
Jsem Ludvík Šmíd. V druhé polovině 19. století
jsem zde působil jako vrchní lesmistr hrabat Harrachů.
Já osobně jsem si Horní Brannou zamiloval. Zdejší kraj jsem nesčetně
stezkami prošel.
S učitelem Janem Bucharem a Janem hrabětem z Harrachu jsme
zakládali v roce 1889 jilemnický odbor Klubu českých turistů.
Z toho důvodu mě starosta Horní Branné v roce 2017 požádal,
zdali bych provedl poutníky po menším okruhu obcí a cestou jim
povyprávěl o tomto kouzelném místě. Jelikož jsem se zdejšími lidmi
měl vždy velmi přátelské vztahy, svolil jsem.
Zde, na zámeckém nádvoří, naše cesta začíná...
Pro naučnou stezku byl vybrán okruh o délce 2,9 km. Jejím cílem je
přiblížit návštěvníkům zajímavosti a skvosty Horní Branné.
Jednotlivá zastavení stezky zahrnují i interaktivní herní prvky, které
poskytnou zábavu menším i větším dětem. Součástí okruhu je
i parkové zákoutí s posezením (zastavení č.3). Stezka se tak stává
atraktivním prvkem návštěvy Horní Branné pro rodiny s dětmi
i ostatní turisty.
Za povšimnutí stojí stoleté akáty, které lemují stezku od zámku až
k zastavení č. 3.
Cesta byla naplánována i s ohledem na lidi se sníženou pohyblivostí.
Každé zastavení má QR kód, který odkazuje na více informací
k dannému tématu.
KLUB ČESKÝCH TURISTŮ
Ve 2. polovině 19. století došlo k vybudování poměrně husté železniční sítě. Tratě vedly do horských oblastí či vzdálených míst, kde se začaly stavět
horské chaty a ubytovny. Byly budovány turistické cesty a další rozvoj turistiky si vynutil i jejich značení. Vydávaly se turistické mapy, které
cestování usnadňovaly. Vznikaly organizace a hnutí, které pořádaly pěší výlety a pobyty v přírodě. První českou organizací podporující tělesný
pohyb byl Sokol. Klub českých turistů začal fungovat roku 1888.
Jilemnický odbor KČT byl založený roku 1889, tedy rok po vzniku Klubu českých turistů s ústředím v Praze. Jedním ze zakládajících – a prvním
čestným – členem KČT byl Jan Nepomuk hrabě z Harrachů, který byl mimo jiné i majitelem velkostatků Jilemnice a Branná. Jilemnici si mimořádně
oblíbil a významně podporoval i tamní odbor klubu turistů. Předsedou odboru byl v prvních letech existence jeho zaměstnanec, lesmistr Ludvík Šmíd,
jednatelem pak učitel Jan Buchar, který se v dalších letech zasloužil o rozvoj turistiky a lyžování v Krkonoších.
Hned v prvních pěti letech existence došlo k největším počinům v historii odboru – stavbě rozhledny na Předním Žalým (1892) a zřízení cesty
z Jilemnice přes Benecko a Žalý na Horní Mísečky (Bucharova cesta). Později byla vybudována tur. cesta z Míseček přes Medvědín na Krkonoše zvaná
Šmídova cesta, dnes je na ní známá Šmídova vyhlídka do Labského dolu.
Tabule 2
Horní Branná
Horní Branná se rozkládá v údolí po obou březích potoka Sovinky. Na jeho horním toku leží obec Valteřice, která je
od roku 1975 spojena s Horní Brannou. Celá ves je ukryta
v údolí mezi vrchy v nadmořské výšce kolem 460 m.
V dávných dobách se přes Krkonoše, Jizerské hory až
po Turnovsko prostíral pustý a neproniknutelný les, který sloužil jako pohraniční hradba. Lesy byly později vypalovány
a na jejich místě vznikaly první osady.
První písemná zmínka o "Brenné hořejní" je ze 13. století.
Kdy ves vznikla, je ale spíše předmětem odhadů a dohadů historiků. Prý to bylo určitě dříve.
Horní Branná byla majetkem nejmocnějších rodů v zemi.
Od konce 14. století ji vlastnili Valdštejnové. Původně sídlili
ve Štěpanicích, později přesídlili na zámek v Horní Branné, který zde vystavěli kousek od staré tvrzi. Postavili také nový kostel Sv. Mikuláše na místě starého dřevěného.
Poté koupil obec Václav Záruba z Hustířan. Ten ovšem stál
na "špatné" straně v pohnuté době kolem bitvy na Bílé hoře. Takže mu byl majetek konfiskován a za výhodných podmínek prodán Albrechtovi z Valdštejna, který tou dobou měl takových výhodných kupů několik. Jako slavný vojevůdce si to mohl dovolit.
Za necelý půlrok daroval Albrecht branské zboží svému švagrovi Ottovi Bedřichu hraběti z Harrachu. Tak se dostal branský zámek s celým panstvím do rukou Harrachů, kde zůstal více jak 300 let.
Za působení rodu Harrachů bylo v Horní Branné období stability a růstu. A to neříkám jenom proto, že Jan hrabě Harrach byl můj dobrý známý.
ZÁMECKÝ RYBNÍK - Jeho původní místo
bylo východně od zámeckého areálu. V roce
1877 přišli hornobranští za Janem hrabětem
Harrachem, že by na tomto místě chtěli
postavit školu. Hrabě navrhl, že se obec bude
podílet na vybudování nového rybníka
na západní straně. Tak se taky dohodli.
Tabule 3
ZÁMEK
Zámek v Horní Branné dal vystavět Zdeněk z Valdštejna. Stavba byla dokončena roku 1582. Budova měla dvě patra a věžičku
na hřebenu střechy. Zvenku byla kamenná část zámku zdobená různými verši, nápisy, sgrafity a ozdobami. Na svou dobu byl zámek velmi honosný a byl pokládám na vrchol tehdejšího stavitelství.
V době 30tileté války byl těžce poškozen Švédy. Po rekonstrukci zůstalo jen první patro. Při opravě byly všechny výzdoby
a nápisy na stěnách zámku zakryty omítkou. V roce 1868 dal
Jan hrabě Harrach omítku sejmout. Podařilo se tak zachránit alespoň zbytky bývalé výzdoby.
Na naší stezce se dozvíte základní informace z historie
a současnosti Horní Branné. Pro více informací Vám doporučujeme navštívit expozici Život pod horami, která se nachází 30 m za touto tabulí.
Život pod horami
Expozice se nachází v přízemních prostorách zámku a přibližuje lidem vznik obcí Horní Branná a Valteřice v době kolonizace pohraničí. Popisuje jejich vývoj a život obyvatel až do součas-nosti. Pojednává o jednotlivých držitelích panství, zvláštní pozornost je věnována rodu Harrachů, který zdejší kraj velmi pozvedl.
Dozvíte se o zemědělství v podhorských podmínkách, lidové architektuře a plátenictví, které bylo důležitým zdrojem přivýdělku.
Dozvíte se i o evangelické a katolické církvi, bohatém spolkovém životě v obcích a významných rodácích. Zastoupena je oblast sportu, zejména lyžování.
Můžete se těšit na moderní a atraktivní formu prezentace
- prosvětlené panely, přírodní dioráma, vitríny s exponáty, promítání na stěny, vestavěnou světnici podhorské chalupy, dotykové obrazovky a další.
Jan Ámos Komenský v Horní Branné
Jelikož byl Jan Ámos Komenský kazatelem bratrského sboru, musel se po bitvě na Bílé hoře skrývat. Z Vídně bylo totiž nařízeno vypovídání nekatolických kněží.
Roku 1625 byl v Podkrkonoší pověřen vyhledat útočiště v Polsku, kam by mohli přijít jeho souvěrci z Čech.
Na odchod z vlasti se připravovala i menší skupina bratří z Horní Branné. Dělo se tak
za Václava Záruby z Hustířan, který byl také vyznání českobratrského.
Pod ochranou Zárubovy ženy Angelíny žila tehdy na hornobranském zámku Kristina Poniatovská. Ta prožívala změny vědomí,
na základě kterých prorokovala budoucnost. Tehdy Komenský několikrát zámek navštívil a její věštby si zapisoval. Viděl v nich naději na lepší budoucnost.
Na pamět Jana Ámose Komenského byla
v září 1957 v branském zámku zřízena jeho místnost - památník. V průčelí zámku byla zasazena pamětní bronzová deska. Tam se také dozvíte více o Komenském a jeho návštěvách v Horní Branné.
Od roku 1999 je v zámku také jedna místnost věnována spisovateli, malíři, učiteli Josefu Šírovi, který se v Horní Branné narodil
v roce 1859.
Lehrpfad
LERNE HORNÍ BRANNA KENNEN,
SCHÖNHEIT UND GEHEIMNIS, VERBORGEN ZWISCHEN DEN HÜGELN
Station 1
Tafel 1
Ich heiße Sie in der Gemeinde Horní Branna willkommen. Mein Name ist Ludvík Šmíd. In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts war ich hier als oberster Forstmeister der Grafen von Harrach tätig.
Ich persönlich habe mich in Horní Branna verliebt. Unzählige Male habe ich die hiesige Gegend auf verschiedenen Pfaden durchkreuzt.
Gemeinsam mit dem Lehrer Jan Buchar und Johann Nepomuk Graf von Harrach habe ich im Jahre 1889 die Sektion Jilemnice des Tschechischen Wandervereins (Klub českých turistů) gegründet. Aus diesem Grund bat mich der Bürgermeister von Jilemnice 2017, ob ich nicht Wanderer auf einer kleineren Runde durch das Gemeindegebiet begleiten würde. Da ich mit den hiesigen Leuten schon immer sehr freundschaftliche Beziehungen gepflegt habe, willigte ich ein.
Hier, auf dem Schlosshof, beginnt unser Weg...
Für den Lehrpfad wurde ein Rundweg mit einer Länge von 2,9 km ausgewählt. Sein Ziel ist es, den Besuchern die Sehenswürdigkeiten und Juwelen von Horní Branná näher zu bringen. An den einzelnen Stationen des Lehrpfades gibt es auch interaktive spielerische Elemente, die sowohl kleineren als auch größeren Kindern Spaß bereiten. Bestandteil des Rundweges ist auch ein kleiner Park mit Sitzmöglichkeiten (Station Nr. 3). Der Pfad wird auf diese Art und Weise zu einem Anziehungspunkt für Familien mit Kindern, aber auch für andere Touristen. Beachtung verdienen die hundertjährigen Robinien, die den Weg vom Schloss bis zur Station Nr. 3 säumen. Bei der Planung des Pfades wurde auch auf Menschen mit eingeschränkter Beweglichkeit Rücksicht genommen.
Jede Station hat einen QR-Code, der zu weiterführenden Informationen zum gegebenen Thema führt.
DER TSCHECHISCHE WANDERVEREIN
In der zweiten Hälfte des 19 Jahrhunderts kam es zum Ausbau eines relativ dichten Eisenbahnnetzes. Die Strecken führten in gebirgige Gegenden oder zu entfernteren Orten, wo mit dem Bau von Berghütten und Herbergen begonnen wurde. Wanderwege wurden angelegt und die weitere Entwicklung des Wandertourismus machte Wegmarkierungen nötig. Wanderkarten wurden herausgegeben, die das Reisen erleichterten. Es entstanden Organisationen und Vereine, die Wanderungen, Ausflüge und Aufenthalte in der Natur veranstalteten. Die erste tschechische Organisation, die körperliche Bewegung förderte, war der Turnverein Sokol (Falke). Der Tschechische Wanderverein begann 1888 mit seinen Aktivitäten.
Die Sektion Jilemnice des Tschechischen Wandervereins wurde 1889 gegründet, also ein Jahr nach der Entstehung des Wandervereins mit Sitz in Prag. Einer der Gründungsmitglieder und das erste Ehrenmitglied des Vereins war Johannes Nepomuk Graf von Harrach, der u.a. Besitzer der Ländereien Jilemnice und Branná war. Jilemnice mochte er ganz besonders und so unterstützte er großzügig die dortige Sektion des Wandervereins. Der Vorsitzende der Sektion war in den ersten Jahren seiner Existenz Ludvík Šmid, Angestellter des Grafen und Forstmeister, Geschäftsführer war der Lehrer Jan Buchar, der sich in den folgenden Jahren um die Entwicklung des Wander- und des Skitourismus im Riesengebirge verdient machte. Gleich in den ersten fünf Jahren ihrer Existenz kam es zu den größten Unternehmungen in der Geschichte der Sektion: der Aussichtsturm auf dem Berg Přední Žalý wurde gebaut (1892) und der Wanderweg von Jilemnice über Benecko und den Berg Žaly nach Horní Mísecky (Buchar-Weg) wurde angelegt. Später kam ein weiterer Weg von Mísečky über den Berg Medvědin dazu, der Šmíd-Weg, auf dem sich heute der bekannte Aussichtspunkt „Šmidova vyhlídka“ (Šmíd-Aussicht) mit Blick auf das Labe-Tal befindet.
Tafel 2
Horní Branná
Horní Branná breitet sich im Tal entlang der Ufer des Baches Sovinka aus. An seinem Oberlauf liegt das Dorf Valtěřice, das 1975 mit Horní Branná zu einer Gemeinde verbunden wurde. Das ganze Dorf liegt verborgen zwischen Hügeln, die eine Meereshöhe von etwa 460m erreichen.
In längst vergangenen Zeiten erstreckte sich über das Riesengebirge und das Isergebirge bis hin zum Gebiet um Trutnov ein wilder und undurchdringlicher Wald, der als Grenzwall diente. Die Wälder wurden später niedergebrannt und an ihrer Stelle entstanden die ersten Siedlungen. Die erste schriftliche Erwähnung des Ortes („Brenné hořejní“) stammt aus dem 13. Jahrhundert. Wann das Dorf entstand ist, ist aber eher Gegenstand von Vermutungen der Historiker, die von einer früheren Entstehungszeit ausgehen.
Horní Branná war in Besitz der mächtigsten Geschlechter des Landes. Ab dem Ende des 14. Jahrhunderts besaßen es die Waldsteiner, die ursprünglich in Štěpanice ihren Sitz hatten. Später siedelten sie ins Schloss in Horní Branná über, das sie hier in der Nähe der alten Festung hatten erbauen lassen. Daneben ließen sie auch die neue St. Nikolaus-Kirche anstelle der alten Holzkirche errichten.
Danach kaufte Václav Záruba von Hustířan das Dorf. Dieser stand jedoch in den bewegten Zeiten rund um die Schlacht am weißen Berg auf der „falschen“ Seite, sodass sein Besitz konfisziert und zu günstigen Bedingungen an Albrecht von Wallenstein verkauft wurde. Dieser tätigte zu dieser Zeit mehrere derart günstige Käufe, was er sich als berühmter Feldherr leisten konnte.
Weniger als ein halbes Jahr später schenkte Albrecht den Besitz von Branná seinem Schwager Otto Friedrich Graf von Harrach. Auf diese Weise gelangte das Schloss von Branná samt Herrschaft in die Hände der Harracher, wo es mehr als 300 Jahre blieb. Die Herrschaft der Harracher bedeutete für Horní Branná eine Zeit der Stabilität und des Wachstums. Und das sage ich nicht nur, weil Johann Nepomuk Graf von Harrach ein guter Bekannter von mir war.
DER SCHLOSSTEICH – Sein ursprünglicher Platz befand sich östlich des Schlossareals. Im Jahre 1877 wandten sich die Bewohner von Horní Branná mit der Bitte an Johann Nepomuk Graf von Harrach, an diesem Platz eine Schule zu errichten. Der Graf schlug vor, dass sich die Gemeinde an der Anlage eines neuen Teiches an der Westseite beteiligt, worauf sie sich dann auch einigten.
Tafel 3
DAS SCHLOSS
Das Schloss Horní Branná ließ Zdeněk von Waldstein errichten. Der Bau wurde im Jahre 1582 beendet. Das Gebäude hatte zwei Stockwerke und ein Türmchen auf dem Dachfirst. Die Außenseite des steinernen Teils des Schlosses schmückten verschiedene Verse, Aufschriften, Sgraffiti und Verzierungen. Für seine Zeit war das Schloss sehr prunkvoll und wurde für einen Höhepunkt der damaligen Baukunst erachtet.
Zur Zeit des 30-jährigen Krieges wurde es durch die Schweden schwer beschädigt. Nach der Renovierung blieb nur noch der erste Stock übrig. Bei der Erneuerung wurden alle Verzierungen und Aufschriften an den Mauern durch Verputz zugedeckt. 1868 ließ Johannes Nepomuk von Harrach den Verputz abnehmen. Auf diese Weise konnten wenigstens Reste der ursprünglichen Verzierung gerettet werden.
Auf unserem Lehrpfad erhalten Sie Grundinformationen zur Geschichte und Gegenwart von Horní Branná. Wenn Sie mehr wissen wollen, empfehlen wir Ihnen den Besuch der Dauerausstellung „Leben am Fuße der Berge“, die sich 30m hinter dieser Tafel befindet.
Leben am Fuße der Berge
Die Ausstellung befindet sich im Erdgeschoss des Schlosses und bringt den Besuchern die Entstehung von Horní Branná und Valtěřice zur Zeit der Kolonialisierung des Grenzgebietes näher. Sie beschreibt seine Entwicklung und das Leben seiner Bewohner bis zur Gegenwart. Sie behandelt die einzelnen Besitzer der Herrschaft, besondere Aufmerksamkeit wird dabei dem Geschlecht der Harracher gewidmet, die der hiesigen Gegend zum Aufschwung verhalfen.
Sie erfahren von der Landwirtschaft unter den Bedingungen des Lebens am Fuße der Berge, über Volksarchitektur und Leinenherstellung, die für viele einen wichtigen Zusatzverdienst darstellte.
Sie erfahren von der evangelischen und der katholischen Kirche, über das reichhaltige gesellschaftliche Leben in den Dörfern und von bedeutenden Einheimischen. Vertreten ist auch der Bereich Sport, vor allem das Skifahren. Sie können sich auf eine moderne und attraktive Form der Präsentation freuen: gut beleuchtete Tafeln, Dioramen aus natürlichem Material, Vitrinen mit Exponaten, Projektionen, die eingebaute Stube einer Vorgebirgshütte, Touchscreens u.a.m.
Johann Amos Comenius in Horní Branná
Da Johann Amos Comenius ein Prediger der Böhmischen Brüder war, musste er sich nach der Schlacht am weißen Berg verstecken. Von Wien wurde nämlich die Verfolgung nichtkatholischer Priester angeordnet. 1625 wurde er im Riesengebirgsvorland mit der Aufgabe betraut, in Polen einen Zufluchtsort für seine Glaubensbrüder aus Böhmen ausfindig zu machen.
Auch eine kleinere Gruppe Böhmischer Brüder aus Horní Branná bereiteten sich darauf vor, ihre Heimat zu verlassen. Dies geschah unter Václav Záruby von Hustířan, der ebenfalls bekennender Böhmischer Bruder war. Unter dem Schutz von Zárubys Frau Angelina lebte damals auf dem Schloss von Horní Branná Kristina Poniatovská, die veränderte Bewusstseinszustände erlebte, auf deren Grundlage sie die Zukunft voraussagte. Comenius besuchte damals das Schloss mehrmals und zeichnete ihre Prophezeiungen auf. In ihnen sah er die Hoffnung auf eine bessere Zukunft.
Zum Gedenken an Johann Amos Comenius wurde im September 1957 im Schloss von Horní Branná ein eigener Raum eingerichtet. Und an der Stirnseite des Schlosses wurde eine bronzene Gedenktafel angebracht. Dort erfahren Sie mehr über Comenius und seine Besuche in Horní Branná.
Seit 1999 ist im Schloss auch ein Raum dem Schriftsteller, Maler und Lehrer Josef Šír gewidmet, der 1859 in Horní Branná geboren wurde.
Educational Trail
DISCOVER THE VILLAGE OF HORNÍ BRANNÁ,
BEAUTY AND MYSTERY HIDDEN AMONG THE HILLS
Stand 1
Board 1
Welcome to the village of Horní Branná.
My name is Ludvík Šmíd. In the second half of the 19th century
I used to work here as the head forester for the counts of Harrach.
I myself fell in love with Horní Branná. I took all the countless paths when walking through the piece of land.
Together with the teacher Jan Buchar and Johann Nepomuk, the Count of Harrach, we founded the Jilemnice branch of the Czech Tourist Club in 1889.
That is why in 2017 the mayor of Horní Branná asked me to show travellers round the village and to tell them about this charming place during the walk. And as I have always been on friendly terms with local people, I agreed.
Here, at the castle courtyard, the walk begins …
The educational trail is 2.9km long. Its goal is to introduce the visitors with attractions and hidden gems of the village of Horní Branná.
Individual stands of the trail also include interactive game elements, which will provide entertainment for both younger and older children. A nook in the park offering a place to sit down and relax a bit (Stand 3) is part of the trail as well.
Thus the trail becomes an interactive element of the visit to Horní Branná for families with children and for other tourists too.
The hundred-year-old acacias hemming the path from the castle up to Stand 3 also are worth noticing.
The trail is designed with regard to people with limited mobility.
Each stand has a QR code, which is a link to more information on a given topic
CZECH TOURIST CLUB
In the second half of the 19th century relatively dense railway network was built. The tracks led even to the mountains or more distant areas, where chalets and cottages started to be built. Tourist trails started to be made and the further development of tourism necessitated their signing. Tourist maps started to be issued, which made travelling easier. New institutions organizing hiking trips and picnics were founded. The Czech organization supporting physical exercise was called Sokol. The Czech Tourist Club (CTC) started its activities in 1888.
The Jilemnice branch of CTC was founded in 1889, i.e. a year after the foundation of the Czech Tourist Club with its headquarters in Prague. One of the founding members – and the first honorary one – was Johann Nepomuk, the Count of Harrach, who also was, besides others, the owner of the country estates of Jilemnice and Branná.
He grew especially fond of Jilemnice and even supported the local tourist club. During those first years, the chairman of the club was his employee, the forester Ludvík Šmíd, the secretary was the teacher called Jan Buchar, who contributed significantly to the development of tourism and skiing in the Krkonoše Mountains in the following years.
It was as early as dirung the first five years of the existence of the club when its most significant achievements were completed – the construction of the view-tower in Přední Žalý (1892) and of the road leading from Jilemnice, throught Benecko and Žalý to Horní Mísečky (so called Buchar’s Road). Later a tourist trail from Mísečky, through Medvědín towards the Krkonoše Mountains (called Šmíd’s Trail) was constructed. Today it hosts the well-known viewpoint to the Labský důl.
Board 2
Horní Branná
The village of Horní Branná lies in a valley along both banks of the stream of Sovinka. At the upper Sovinka stream there is the village of Valteřice, which has been united with Horní Branná since 1975. The whole village is hidden among the hills and valleys in the altitude of about 460m.
Long time ago there used to be a vast, empty and impenetrable forest stretching through the Krkonoše Mountains, the Jizerské Mountains up to the Trutnov region, which served as the boundary wall. Later the forests were burnt out and, instead, the first settlements were built in their places.
The first written mention of "Brenné hořejní" comes from the 13th century.
However, the year when the village was founded is subject to dispute. It is believed it must have been earlier.
Horní Branná used to be the property of the most powerful families in our country.
From the end of the 14th century it belonged to the House of Wallenstein. Originally they had their residence in Štěpanice, later they moved to the castle in Horní Branná, which they had built near the original stronghold.
They also built a new church dedicated to St. Nicolas in the place of the old wooden one.
Then the village was bought by Václav Záruba of Hustířany. However, he supported the “wrong” party at the battle of White Mountain. Therefore his property was confiscated and sold under very favourable conditions to Albrecht of Wallenstein, who at that time managed to make several bargains like that. As a famous army-leader he could afford it.
In less than a year Albrecht gave the estate of Branná to his brother-in-law, who was Otto Frederick, the Count of Harrach. This way the castle of Branná as well as the whole demesne got under the rule of the Harrachs, where it stayed for more than 300 years.
The Harrach period was the time of stability and growth. And I don’t say that just because Johann, the Count of Harrach, was a good acquaintance of mine.
THE CASTLE POND – its original location was eastwards of the castle premises. In 1877 the people of Hornní Branná came to Johann, the Count of Harrach, with the idea to build a school there. The Count suggested the village should participate in building a new pond on the west side. And so they did.
Board 3
CASTLE
The castle in Hornní Branná was built upon the order of Zdeněk of Wallenstein. The construction was finished in 1582. The building had two floors and a turret at the roof ridge.
From outside the stone part of the castle was decorated with various verses, inscriptions, sgaffiti and ornaments. For its time, the castle was really palatial and was considered the acme of the then architecture.
During the Thirty Years’ War the castle was heavily damaged by the Swedish. After the reconstruction only the first floor remained and all decorations and inscriptions on the castle walls were covered with plastering. In 1868 Johann, the Count of Harrach, had the plastering removed. Thus at least some remains of the original ornamentation were preserved.
Along our educational trail you will learn the basic information about the history and present of the village of Horní Branná. For more information we recommend to visit the exhibition “Life Below The Mountains” (“Život pod horami”), which can be found 30m behind this board.
Life Below The Mountains
The exhibition is located on the castle ground floor and provides information on the beginning of the existence of the villages of Horní Branná and Valteřice during the time of the borderland colonization. It describes their development and the life of their residents up to present days. It mentions individual holders of the demesne and it especially focuses on the Harrach family, which advanced this region to a great extent.
You will learn about the agriculture and farming in the conditions of a foothill region, folk architecture and linen-making, which was an important source of extra income.
You will also learn about the Catholic and Evangelic Churches, rich life of associations and clubs in the villages and about significant natives. The topic of sports, especially skiing, is also represented at the exhibition. You can be looking forward to a modern and attractive way of presentation – light panels, dioramas, showcases with exhibits, wall projections, built-in room of a foothill cottage, touch screens etc.
John Amos Comenius in Horní Branná
John Amos Comenius was a preacher belonging to the Brethren and after the battle of White Mountain he had to hide as a directive was received from Vienna ordering to expel non-Catholic priests. In 1625 Comenius was instructed here to seek refuge in Poland, where he could be joined by his followers from the Czech countries.
A smaller group of Brethren from Horní Branná was also preparing for exile. It happened under Václav Záruba of Hustířany, who also belonged to Czech Brethren. Then, under the protection of Záruba’s wife Angelína, a girl named Kristina Poniatovská lived in the castle in Horní Branná.
She used to experience changes of her consciousness based on which she prophesied the future. At those times Comenius visited her several times and recorded her prophecies. He saw the hope of better future in them.
To commemorate Comenius, his room – memorial was opened in the castle of Branná in September 1957. The castle frontage bears a bronze memorial plaque dedicated to Comenius. There you will also learn more about Comenius and his visits to Horní Branná.
Since 1999 there has been a room in the castle dedicated to the writer, painter and teacher Josef Šír, who was born in Horní Branná in 1859.
Ścieżka dydaktyczna
POZNAJ HORNÍ BRANNĄ,
PIĘKNO I SKRYTE WŚRÓD WZGÓRZ TAJEMNICE
Przystanek 1
Tablica 1
Witam Was we wsi Horní Branná.
Jam jest Ludvík Šmíd. W drugiej połowie XIX wieku byłem tu głównym nadleśniczym hrabiego Harracha.
Ja osobiście Horní Branną pokochałem. Tysiące razy po ścieżkach tutejszych chodziłem.
Z nauczycielem Janem Bucharem i Janem hrabią Harrachem zakładaliśmy w roku 1889 jilemnicki oddział Klubu Czeskich Turystów. Z tego powodu wójt Horní Brannej w 2017 roku zwrócił się do mnie, czy nie oprowadziłbym pielgrzymów po wsi, a po drodze nie poopowiadał co nieco o uroczym tym miejscu. Jako że z tutejszymi mieszkańcami miałem zawsze jak najlepsze stosunki, zgodziłem się. Tu, na dziedzińcu pałacowym, zaczyna się nasza wędrówka...
Przy tworzeniu ścieżki dydaktycznej zdecydowano się na pętlę o długości 2,9 km. Jej celem jest pokazanie odwiedzającym ciekawostek i największych atrakcji Horní Brannej. Poszczególne przystanki ścieżki obejmują też interaktywne elementy do zabawy dla mniejszych i większych dzieci. Częścią trasy jest także kącik w parku z miejscem do odpoczynku (przystanek nr 3). Ścieżka stała się atrakcyjnym miejscem dla przyjeżdżających do Horní Brannej rodzin z dziećmi i pozostałych turystów.
Warte uwagi są także stuletnie akacje, rosnące wzdłuż ścieżki od pałacu aż do przystanku nr 3. Ścieżka zaplanowana została z uwzględnieniem potrzeb osób o ograniczonych możliwościach poruszania się.
Każdy przystanek ma kod QR, pod którym pozyskać można więcej informacji na dany temat.
KLUB CZESKICH TURYSTÓW
W drugiej połowie XIX wieku wybudowano stosunkowo gęstą sieć kolejową. Trasy prowadziły w obszary górskie i inne oddalone miejsca, gdzie zaczęto budować schroniska. Tworzono drogi dla turystów, a rozwój turystyki spowodował konieczność ich oznakowania. Wydawano mapy turystyczne, które ułatwiały podróżowanie. Powstawały organizacje i ruchy zajmujące się organizowaniem wycieczek pieszych i pobytów na łonie natury. Pierwszą czeską organizacją, wspierającą kulturę fizyczną, był „Sokol” („Sokół”). Klub Czeskich Turystów (Klub českých turistů, KČT) zaczął działać w 1888 r.
Jilemnicki oddział KČT założono w 1889 roku, a więc rok po powstaniu Klubu z centralą w Pradze. Jednym z założycieli – i pierwszym członkiem honorowym – KČT był Jan Nepomucen hrabia Harrach, będący między innymi także właścicielem dóbr Jilemnice i Branná. Jilemnice szczególnie ukochał, wyjątkowo wspierał także tamtejszy oddział Klubu. Jego przewodniczącym był w pierwszych latach istnienia pracownik hrabiego, nadleśniczy Ludvík Šmíd, zaś dyrektorem nauczyciel Jan Buchar, który w kolejnych latach położył ogromne zasługi dla rozwoju turystyki i narciarstwa w Karkonoszach.
Już w ciągu pierwszych pięciu lat istnienia doszło do realizacji największych przedsięwzięć w historii oddziału: budowy wieży widokowej na szczycie Přední Žalý (1892) i drogi z Jilemnic przez Benecko i Žalý na Horní Mísečky (Bucharova Cesta – „Bucharowa Droga”). Później wybudowano też szlak z kolonii Mísečky przez Medvědín na szczyt Krkonoš, zwany Šmídova Cesta („Šmídowa Droga”), dziś znajdziemy na nim znany punkt widokowy Šmídova Vyhlídka na Łabski Kocioł (Labský důl).
Tablica 2
Horní Branná
Horní Branná rozciąga się w dolinie na obu brzegach potoku Sovinka. W jego górnym biegu leżą też Valteřice, od 1975 r. połączone z Horní Branną w jedną miejscowość. Cała wieś schowana jest w dolinie między wzgórzami i położona na wysokości około 460 m n.p.m.
W dawnych czasach Karkonosze i Góry Izerskie aż po okolice Turnova porośnięte były niezamieszkanymi, nieprzebytymi lasami, pełniącymi rolę muru granicznego. Lasy te później stopniowo wypalano, budując pierwsze siedziby ludzkie. Pierwsza pisemna wzmianka o Horní Brannej (jako „Brenna hořejní”) pochodzi z XIII wieku. Kiedy jednak wieś powstała, pozostaje w sferze domysłów historyków. Podobno było to jeszcze wcześniej.
Horní Branná była majątkiem najpotężniejszych rodów w kraju. Od końca XIV wieku jej właścicielami byli Waldsteinowie. Pierwotnie mieli swoją siedzibę w Štěpanicach, później przenieśli się do pałacu w Horní Brannej, który wybudowali tu w niewielkiej odległości od starego dworu obronnego. Wybudowali też nowy kościół pw. św. Mikołaja w miejscu starszej, drewnianej świątyni.
Następnie wieś kupił Václav Záruba z Hustířanów. W trudnych czasach bitwy pod Biała Górą okazało się jednak, że opowiedział się on po „złej” stronie. Majątek skonfiskowano i na korzystnych warunkach sprzedano Wallensteinowi – Albrechtowi z Waldsteinów, który w owym czasie poczynił takich korzystnych transakcji kilka. Jako sławny dowódca, mógł sobie na to pozwolić.
Po niecałym pół roku Albrecht podarował majątek swojemu szwagrowi Ottonowi Bedřichowi hrabiemu Harrachowi. W ten sposób pałac w Brannej wraz z całym majątkiem stał się własnością Harrachów, którzy byli w jego posiadaniu ponad 300 lat.
W tym czasie Horní Branna przeżywała okres stabilności i rozwoju. I nie mówię tego tylko dlatego, że Jan hrabia Harrach był moim dobrym znajomym.
STAW PAŁACOWY – Pierwotnie znajdował się na wschód od kompleksu pałacowego. W 1877 roku mieszkańcy wsi przyszli do Jana hrabiego Harracha z prośbą, by w tym miejscu wybudować szkołę. Hrabia zaproponował, żeby wieś partycypowała w budowie nowego stawu od zachodu. Tak uzgodniono.
Tablica 3
PAŁAC
Pałac w Horní Brannej wybudował Zdeněk z Waldsteinów. Budowę dokończono w 1582 r. Pałac miał dwa piętra i wieżyczkę na szczycie dachu. Na zewnątrz kamienna część pałacu ozdobiona była różnymi wersami, napisami, sgraffitami i dekoracjami. Na swoje czasy pałac był bardzo okazały, uważano go na szczytowe osiągnięcie ówczesnego budownictwa.
W okresie wojny trzydziestoletniej pałac bardzo ucierpiał z rąk Szwedów. Po odbudowaniu miał już tylko jedno piętro. Podczas prac wszystkie dekoracje i napisy na ścianach pałacu zostały przykryte tynkiem. W 1868 roku hrabia Jan Harrach kazał go zbić. Udało się więc uratować przynajmniej część pierwotnych zdobień.
Na naszej ścieżce można otrzymać podstawowe informacje o historii i współczesności miejscowości. Więcej informacji pozyskać można odwiedzając – do czego zachęcamy – wystawę „Život pod horami” („Życie pod górami”), mieszczącą się 30 metrów za tą tablicą.
Życie pod górami
Stała wystawa mieści się w przyziemiu pałacu. Przybliża odwiedzającym początki wsi Horní Branná i Valteřice w czasach kolonizacji pogranicza. Opisuje ich rozwój i życie mieszkańców aż do czasów współczesnych. Poznać można poszczególnych właścicieli tych dóbr, szczególnie dużo miejsca poświęcone jest rodowi Harrachów, który bardzo przyczynił się do rozwoju tych okolic.
Dowiedzieć się można także wielu ciekawych rzeczy na temat rolnictwa w podgórskich warunkach, budownictwa ludowego i płóciennictwa, które było ważnym źródłem dodatkowego zarobku dla mieszkańców.
Wystawa poświęca uwagę także Kościołowi Katolickiemu i Ewangelickiemu, bogatemu życiu społecznemu, wielu organizacjom działającym we wsi oraz ważnym, urodzonym tu postaciom. Nie zapomniano o sporcie, przede wszystkim narciarstwie.
Możemy spodziewać się nowoczesnej i atrakcyjnej formy prezentacji – podświetlane panele, naturalne dioramy, gabloty z eksponatami, obrazy z rzutników na ścianach, wbudowana izba podgórskiej chaty, ekrany dotykowe i wiele innych.
Jan Amos Komeński i Horní Branna
Jan Amos Komeński był kaznodzieją czeskich braci, po bitwie pod Biała Górą musiał się więc ukrywać, ponieważ z Wiednia przyszło rozporządzenie nakazujące opuszczenie kraju przez niekatolickich księży. W 1625 roku powierzono mu wyszukanie z Podkrkonoší (przedgórze Karkonoszy) miejsca w Polsce, gdzie mogliby udać się jego współbracia z Czech. Do odejścia z ojczyzny szykowała się też mniejsza grupa braci z Horní Brannej. Było to w czasach
Václava Záruby z Hustířanów, który również był wyznania czeskobraterskiego. Pod opieką żony Záruby, Angelíny, mieszkała wtedy w pałacu także Krystyna Poniatowska, córka polskiego arianina. Przeżywała ona zmienne stany świadomości, podczas których przepowiadała przyszłość.
Komeński odwiedził wtedy kilka razy zamek, zapisując sobie jej proroctwa, w których widział nadzieję na lepszą przyszłość.
Dla upamiętnienia Jana Amosa Komeńskiego we wrześniu 1957 roku w pałacu urządzono izbę pamięci. W elewacji frontowej osadzono brązową tablicę pamiątkową. Na miejscu można dowiedzieć się więcej na temat Komeńskiego i jego wizyt w Horní Brannej.
Od roku 1999 w pałacu jest też jedno pomieszczenie poświęcone pisarzowi, malarzowi i nauczycielowi Josefowi Šírowi, który urodził się w Horní Brannej w 1859 roku.
